POVRCH MĚSÍCE PHOBOS JE POKRYT VRSTVOU JEMNÉHO PRACHU

Douglas Isbell, Headquarters, Washington, DC

Diane Ainsworth, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, CA

Nová data o teplotě a detailní snímky marsovského měsíce Phobos, které získala kosmická sonda Mars Global Surveyor naznačují, že povrch tohoto malého tělesa byl v minulosti doslova rozdrcen na prach dopady meteoritů a některé z nich zapříčinily sesuvy půdy. Od těchto sesuvů dnes pozorujeme tmavé stopy u obrovských kráterů s příkrými svahy.

Nová data o teplotě ukazují, že povrch musí být složen z velké části z drceného přízemního prachu. Podle vědců, kteří vyhodnocovali infračervená data z termálního emisního spektrometru, umístěného na palubě kosmické sondy, vychází, že vrstva prachu má asi 1 m. Měření denní a noční strany Phobosu dále ukázalo, že na měsíci panují silné teplotní variace. Na Sluncem osvětlené straně měsíce panuje příjemný zimní den jako v Chicagu a několik kilometrů od tohoto místa na neosvětlené straně panuje mnohem drsnější klima než v noční Antarktidě. Nejvyšší teploty sonda naměřila -4o C a nejnižší -112o C.

Extrémně rychlá ztráta tepla při přechodu z denní na noční stranu Phobosu, střídající se během sedmihodinové rotace měsíce, může být vysvětlena jen v případě, že povrch je pokryt hustým a hlubokým prachem, říká Dr. Philip Christensen z Arizonské státní univerzity, Tampe, hlavní výzkumník v tomto experimentu probíhajícím na Mars Global Surveyoru. "Infračervená data nám říkají, že Phobos, měsíc bez atmosféry, ztrácí tak rychle teplo proto, že jeho povrch je složen z velmi drobných částic a ty ztrácí teplo okamžitě po západu Slunce.", říká Christensen. "Vlivem impaktů, ke kterým docházelo po miliony let vznikl na povrchu tělesa neuvěřitelně jemný prach, kterým je pravděpodobně pokryt celý povrch."

Nové snímky z kamery sondy Mars Orbiter Camera ukazují mnoho dříve nespatřených detailů na Phobosu, většího ze dvou měsíců Marsu, který obíhá na vnitřní dráze. Tyto snímky mají dosud nejvyšší rozlišení, které kdy bylo u marsovských hornin získáno. Desetikilometrový kráter nazvaný Stickney, který svou velikostí představuje téměř polovinu Phobosu, ukazuje světlé a tmavé pruhy táhnoucí se od středové misky. Je to důkaz toho, že gravitační pole, které má jen 1/1000 zemské přitažlivosti ještě dokázalo stáhnout materiál zpět k povrchu. Zdá se, že velké balvany jsou částečně pohřbeny v povrchovém materiálu.

Infračervené měření Phobosu bylo prováděno 7., 19. a 31. srpna ze vzdáleností 1045 - 1435 km. Je to dostatečná vzdálenost k tomu, aby sonda získala globální pohled na marsovský měsíc v jedné spektrální oblasti. Přístroj získal kromě nových dat o Phobosu první globální infračervená spektra Země a Marsu, které přinesly nový pohled na složení těchto tří velmi odlišných světů.

"Z těchto tří objektů má Země nejkomplexnější infračervené spektrum, které primárně tvoří oxid uhličitý, ozón a vodní pára v atmosféře," říká Christensen. "Mars, který je mnohem chladnější než Země, protože je dál od Slunce, je chemicky jednodušší a vykazuje pouze známky množství oxidu uhličitého. Spektrum Phobosu je málo strukturované, protože těleso nemá atmosféru a pochází výhradně z jeho povrchových částí."

Nové snímky Phobosu a data z termálního spektrometru jsou k dispozici na Internetu na http://www.jpl.nasa.gov, http://photojournal.jpl.nasa.gov/, http://www.msss.com/ a na http://emma.la.asu.edu.

V pondělí 14. září Mars Global Surveyor začal svou druhou fázi aerobrakingu, manévru, který využívá tření z opakovaných průletů marsovskou atmosférou ke snížení svoji dráhy k tomu, aby se dráha stala kruhovější. V dalších čtyřech a půl měsících bude sonda navedena na nižší dráhu, tak, že ze současné 11.6 hodinové eliptické dráhy se stane dvouhodinová, téměř kruhová dráha kolem marsovských polárních čepiček. Magnetometr a termální spektrometr bude opět spuštěn v prosinci aby nashromáždil data při každém z těsných průletů nad povrchem Marsu. Kromě toho vědecký tým pro studium rádiových dat bude provádět experiment týkající se gravitačního pole, tím, že se budou měřit malé dráhové posuvy sondy při průletu za planetou, když bude v pohledu od Slunce stíněna. Letový tým z NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA a Lockheed Martin Astronautics, Denver, pokračuje ve studiu možných variant kdy má být rozvinuta vysoko-zisková anténa až sonda na jaře dosáhne nízké mapovací dráhy.

Mars Global Surveyor pracuje v rámci programu výzkumu Marsu, řízeného JPL pro NASA Office of Space Science, Washington, DC. Lockheed Martin Astronautics, Denver, CO, výrobce kosmické sondy je průmyslový partner mise. JPL je oddělení California Institute of Technology, Pasadena, CA.

(podle informací NASA 98-164 z 11. 9. 1998 přeložil DH)