Nedávné HST snímky podpořily dřívější předpověď umístění dvou malých měsíců Ophelie a Cordelie jejichž průměry jsou menší než 60 kilometrů. Měsíce byly poprvé označeny přímo ze Země. V roce 1986 Voyager 2 pořídil první obrázky nevyzpytatelných satelitů a odeslal je do JPL. Ač odborníci byli schopni určit přibližnou dráhu obou měsíců, teprve letos jsme byli schopni určit přesný model dráhy těchto satelitů. Data Voyageru pokrývala data o těchto měsících pouze za krátké asi 14 denní období, velká vzdálenost od Země a malé rozměry, všechny tyto prvky udělaly z družic téměř nevystopovatelná tělesa.

"Žádný z našich přístrojů nebyl tak silný aby měsíce zachytil," řekl Erich Karkoschka, astronom z Lunar and Planetary Laboratory v Tucsonu, Arizona. French a Nicholson začali svůj výzkum za použití nedeské mechaniky a zjistili, že mezi měsíci a jedním z prstenců Urana dochází ke gravitačním efektům ovlivňujícím jejich dráhu. "Můžeme skutečně vidět měsíce na základě efektů v prstenci přesně podle předpovědi," dodal Richard French, astronom z Wellesley College.

Dráhy Cordelie a Ophelie jsou na jedné ze dvou stran hlavního planetárního prstence. Následkem toho astronomové tyto měsíce označili jako "pastýřské" měsíce na základě jejich zřejmého účinku na prstenec, což způsobilo nepravidelnosti v jejich dráze. "Družice působí na částice prstence jako ovčáčtí psi na stádo ovcí," vysvětlil French. Byly předpovězeny účinky plynoucí z této "pastýřské" činnosti, což je tvorba vlkovité struktury podél vnitřní a vnější hrany prstence na základě gravitačních efektů pastýřských měsíců.Toto vlnění je důsledek vzájemného působení mezi Ophelií, Cordelií a prstencem Uranu. Přítomnost prstence je ze Země možné dokázat pomocí zákrytu hvězdy Uranem. Při těchto efektech se prstenec Uranu dá detekovat.
Všechny tyto závěry o měsících však byly předpovězeny teoreticky, ale pro definitivní potvrzení je zapotřebí pozorování, které by vyvrátilo jakékoli pochybnosti.

V této chvíli vstoupil na scénu astronom Erich Karkoschka. V minulém roce objevil za pomocí snímků z HST 18. měsíc planety Uran. Na základě znalosti práce Nicholsona a Frenche byl Karkoschka dohnán k spuštění pozorování Ophelie a Cordelie založeného na jejich předpovědi. Na základě předpovědi Karkoschka nalezl nejprve první měsíc a posléze i druhý měsíc. Tím experimentálně potvrdil předpovědi Frenche a Nicholsona. Nyní je možné vidět efekty způsobené měsíci na prstenu přesně podle předpovědi. Jedná se o hezký příklad spolupráce teoretické práce s praktickým pozorováním. Vědci se shodli na tom, že znovuobjevení Ophelie a Cordelie udělalo důležitý dojem v astronomickém světě.