ASTRONOMOVÉ NALEZLI KLÍČ K VÝVOJI SLUNEČNÍ SOUSTAVY

(AP) -- Podobná situace, jako na začátku naší sluneční soustavy, kdy komety a planetky byly vymeteny na okraj se prý podle astronomů nachází asi kolem deseti sousedních hvězd. Existuje však odlišný časový postup u jednotlivých systémů, kdy dochází k "uklizení" okolí kolem hvězdy.

Evropští astronomové zkoumali infračervené obrazy 84 hvězd , které vykazovaly proměnlivé prvky na své dráze i jasnosti za účelem zjištění planetárního systému, či formující se soustavy v plynoprachovém disku, kde by se u mladých hvězd mohla nacházet soustava komet a planetek v podobě prstenců jako například u planety Saturn.

Zjistili, že většina hvězd má kolem sebe halo o stáří asi 400 miliónů let. Snímky z ESA Infrared Space Observatory ukazují, že 15 hvězd z 84 má kolem sebe zbytky hvězdných disků a devět z nich je mladších než 400 miliónů let. 63 z 69 hvězd postrádalo disky a bylo starší než 400 miliónů let.

Odborníci z toho vyvodili závěr, že 90 procent hvězd odvrhuje okolo hvězdný materiál mezi 300 a 400 milióny let po svém vzniku. "Jsme celkem překvapeni, že se podařila stanovit věková hranice hvězdy pro odvržení okolo hvězdného materiálu," řekl vedoucí pracovník H. J. Habing of the Leiden Observatory, Holandsko.

Unikátní zjištění, které bylo získáno časovým vymezením období, kdy se okolo hvězdný materiál odsouvá od hvězdy je v tom, že dovede dát odpověď na otázku, jak to asi vypadalo v naší sluneční soustavě, když se vytvářel oblak komet a vznikaly oblasti s výskytem asteroidů, řekl Dana Backman, profesor fyziky a astronomie na Franklin & Marshall College v Pensylvánii. Backman řekl, že v současné době na vnější oblasti v naší sluneční soustavě má největší vliv Neptun a Uran. Tyto planety mají také na svědomí vytvoření Kuiperova pásu, který je tvořen malými ledovými tělesy kroužícími kolem Slunce. Na vytvoření Oortova oblaku měly největší vliv Jupiter a Saturn. Menší planety -- od Marsu k Merkuru -- ještě nesou jizvy z chaotického období kdy byly bombardovány asteroidy a kometami. V období na začátku sluneční soustavy, kdy ve vnitřních prostorách sluneční soustavy byla větší hustota materiálu, k těmto srážkám docházelo dosti často. Erozivní procesy na planetě Zemi mnoho jizev z té doby zahladily, ale zachovaly se na Měsíci, kde není atmosféra.

Mnoho nových poznatků na vzdálené oblasti sluneční soustavy by měla získat sonda Pluto Express, která je navržena na vypuštění v roce 2004. Tato sonda by měla dát odpověď na otázku původu zatím nejvzdálenější planety Pluto.

(podle informace na CNN z 30.9.1999 připravil PH)