Kosmický dalekohled NASA HST astronomům poskytl první pohled na nový
typ vesmírné struktury - prachový prstenec kolem hvězdy.
Pohled připomíná Saturnovy prstence - ale v obrovském vesmírném měřítku
- prstenec kolem hvězdy HR 4796A poskytuje novou stopu v úsilí při pátrání
po přítomnosti mladých planet.
"Prstence obklopující obří planety v naší sluneční soustavě jsou drženy na místě gravitačními silami měsíců obíhajících v sousedství," vysvětluje Brad Smith z University of Hawaii.
"Úzká šířka prstenců kolem HR 4796A naznačuje, že i tyto jsou drženy
na místě neviditelnými tělesy, nejpravděpodobněji planetami nebo protoplanetami."
Smith, Glenn Schneider (University of Arizona) a jejich spolupracovníci
objev oznámili na 193 setkání Americké astronomické společnosti v Austinu,
Texas.
HR 4796A je asi o 70% větší než Slunce a pravděpodobně méně než 10
milionů let stará. "Vůči naší sluneční soustavě je HR 4796A pouhý kojenec,"
říká Smith.
"Zejména je zajímavé, že tento hvězdný prstenec je tak mladý, že planety
jsou tam pravděpodobně zformovány teprve méně než 10 milionů let."
Na rozdíl od rozsáhlých prachových disků kolem jiných mladých hvězd
je prstenec nacházející se kolem HR 4796A ve vzdálenosti 10 miliard km
od hvězdy těsně uvězněn v rámci relativně úzké zóny užší než 17 AU. Pro
srovnání můžeme uvést, že šířka prstence je pravděpodobně rovna vzdálenosti
mezi drahami Marsu a Uranu.
Všechny prachové prstence ať už kolem hvězd nebo planet mohou pouze zůstat netknuté z důvodu, že jsou drženy nejakým mechanisem, který prach fixuje. V opačném případě síly, jako např. ty, které vznikají při kolizích částic, tlak záření, apod. způsobí, že prstenec se postupně rozšiřuje (jak směrem k hvězdě, tak ven) a postupně řídne a ztrácí se.
Hvězda HR 4796A poprvé vzbudila pozornost v roce 1991, kdy M. Jura (UCLA) oznámil neobvyklé množství prachu kolem hvězdy. Poznatky pocházely z pozorování satelitu IRAS (Infrared Astronomical Satellite) z r. 1984. V minulém roce D. Koerner (Univ. Pennsylvania) a další spolupracovníci oznámili, že získali pozemská termální infračervená data, která naznačují, že prach kolem hvězdy HR 4796A tvoří celý disk s relativně jasným vnitřní oblastí, která leží v rámci 10 miliard km od hvězdy. "Ačkoli termální infračervená data neměla potřebné rozlišení, přesně popsala geometrii disku," řekl Smith.
Hvězda HR 4796A je ze Země pozorovatelná pouhým okem, nachází se ve
vzdálenosti 220 sv. let ve směru souhvězdí Centaura. Prstenec je asi tisíckrát
slabší než hvězda. "Úhlový rozměr disku u HR 4796A odpovídá asi padesátihaléři
nacházejícímu se ve vzdálenosti více než 6 km," řekl Schneider. K jejímu
zobrazení vědci z týmu HST použili koronografickou kameru umístěnou na
přístrojích Near Infrared Camera a Multi-Object Spectrometer (NICMOS).
Koronografická clona zastínila světlo hvězdy (asi tak jako Měsíc zastíní
světlo od Slunce během zatmění Slunce) a tím pádem bylo možné pozorovat
mnohem slabší okolní materiál.
"Barva prstence je červeno-šedá," řekl Schneider, "což ukazuje na to,
že to není vytvořeno interstelárními prachovými částicemi." Ačkoli původ
prachu zůstává neznámý, je dosti možné, že je tvořen zbytky po kolizích
mezi planetesimálami (tělesy podobnými kometám), které jsou v prstenci
uvězněny.