Po téměř dvoutýdenním pobytu rentgenového teleskopu Chandra ve vesmíru byly pořízeny unikátní snímky Krabí mlhoviny v tomto oboru elektromagnetického spektra. Na záběrech jsou patrny stopy po hvězdné explozi tak, jak ještě nikdy nebyly zachyceny: jako briliantový prsten obklopující střed mlhoviny.

Porovnáním se snímky pořízenými z Hubblova vesmírného teleskopu přinesly záběry další důležité poznatky o tom, jak kosmický generátor, neutronová hvězda, dodává energii mlhovině, která září i téměř 1000 let od exploze.

"Ten vnitřní prstenec je překvapivý" řekl profesor Jeff Hester z Arizonské univerzity. "Nikdy jsme nic podobného neviděli a může nám to prozradit, jakým způsobem dochází k přenosu energie z pulsaru do okolní mlhoviny. Vypadá to jako přenos elektrické energie z elektrárny k žárovkám"

Profesor Mal Ruderman z Kolumbijské univerzity souhlasí:"Rentgenový teleskop ukázal místa s vysokou hustotou energie. Pomocí dalších snímku můžeme přesně určit trajektorie takových energetických toků".

Jakým způsobem se přenáší energie z rotující neutronové hvězdy vysvětluje Dr. Martin Weisskopf z Marshallova centra řízení vesmírných letů: "Pulsar v Krabí mlhovině urychluje částice ve svém okolí na rychlosti blížící se rychlosti světla a vymršťuje je do mezihvězdného prostoru s neuvěřitelnou energií".

Snímky získané z rentgenového teleskopu ukazují místa, ze kterých jsou vysílány vysoko energetické částice. Tato místa jsou od centrální hvězdy vzdálena přibližně jeden světelný rok a vysoko energetické výtrysky hmoty z nich jsou kolmé ke směru otáčení hvězdy.
Hubblův vesmírný teleskop ukázal pohybující se "smyčky a chomáče" okolo centrální neutronové hvězdy a snímky v rentgenovém oboru pořízené v minulosti zachytily pouze vnější části výtrysků hmoty.

Vysoké rozlišení Teleskopu Chandra dovolilo vysledovat trajektorie nabitých hmotných částic v bezprostředním okolí neutronové hvězdy.

Snímky byly pořízeny zdokonaleným CCD spektrometrem a mřížkovým detektorem vysoko energetického záření. Krabí mlhovina - dříve nejsledovanější objekt nacházející se mimo naši sluneční soustavu - je pozůstatek po hvězdě, jejíž exploze byla pozorována r.1054 čínskými astronomy.

Tato událost je zachycena v jejich záznamech o "hvězdě - hostu", která náhle vzplála a byla viditelná po několik týdnu i na denní obloze.

Krabí mlhovina byla již pozorována v mnoha oblastech vlnových délek elektromagnetického spektra - od pásma radiových vln až po záření gama. Tento pozůstatek po supernově se nachází ve vzdálenosti asi 6000 světelných roků v souhvězdí Býka. V centru rozpínajícího se plynného oblaku se nachází rychle rotující zbytek původní hvězdy - pulsar, který byl objeven pomocí radioastronomie v roce 1968. Měřením periody pulsů produkovaného radiového záření bylo zjištěno, že se pulsar otáčí kolem své osy třicetkrát za sekundu.

Takový objekt musí být neobyčejně kompaktní, aby nebyl odstředivými silami roztrhán. Vysvětluje se to tak, že v posledních okamžicích před explozí supernovy byly vnitřní vrstvy hvězdy stlačeny natolik, že do té doby volné elektrony v obalech atomů byly vtlačeny do jader a vznikla tak neobyčejně hustá látka tvořená pouze neutrony. Následující explozí byly vnější slupky hvězdy odmrštěny do okolí a na místě původní hvězdy zůstal objekt, který má padesáttrilionkrát vyšší hustotu než olovo a jehož průměr je pouze několik desítek kilometrů.

Protože hybnost tohoto objektu se oproti hybnosti původní hvězdy příliš nezměnila, musí poměrně rychle rotovat kolem své osy. Vlivem velice silného a rychle se pohybujícího magnetického pole takové neutronové hvězdy jsou nabité částice v okolí urychlovány na obrovské energie.

"Je to neobyčejně efektivní generátor" vysvětluje Ruderman. "Jeho účinnost přeměny kinetické energie dosahuje devadesáti pěti procent. Nic podobného v pozemských podmínkách neznáme" Program pozorování teleskopu Chandra koordinuje Marshalovo centrum vesmírných letů NASA. Rentgenový teleskop je ovládán z Cambridge. Některé snímky z teleskopu Chandra jsou dosažitelné na http://chandra.nasa.gov a http://chandra.harvard.edu.