P/2010 A2 (LINEAR): PÁTÝ PŘÍPAD ANOMÁLNÍ KOMETY Z HLAVNÍHO PÁSU
Projekt LINEAR oznámil objev původně asteroidálního objektu. Informace byla umístěna na NEO Confirmation Page. Několik dalších CCD astrometristů oznámilo kometární charakter objektu a obtížná měření.
P. Birtwhistle (Great Shefford, Berkshire, Anglie, 0.40-m f/6 Schmidt-Cassegrain reflektor, leden 7.0 UT) kometu popisuje jako objekt bez hlavy s rovným ohonem. Takto vypadala na 20-s expozicích (celková integrační doba 2600-s, ohon má délku nejméně 130" a směřuje do p.a. 280o, dosahuje šířky 10"-14" v celé své délce. Nejjasnější je 20" oblast začínající 6" od východního konce ohonu. Potom ohon směrem k západu prudce slábne). Kometa nemá charakteristickou centrální kondenzaci, ale centrum jasnosti by se mohlo nacházet asi 11" od východního konce. Poziční měření byla velmi obtížná.
Na snímcích získaných během časového intervalu 7.84-7.87 UT ledna Birtwhistle spatřil podobný vzhled jako v předchozí noci. Dále určil, že ohon sahá do délky nejméně 260" v p.a. 279o.
W. H. Ryan (Magdalena Ridge Observatory, 2.4-m f/8.9 reflektor, 7.20-7.29 UT ledna) oznamuje nejasně definované protažení oblasti kondenzace u jádra a velmi zřetelný a jasný ohon v p.a. asi 280o.
H. Sato (Ota-ku, Tokyo, Japonsko, dálkově řízený 0.25-m f/3.4 reflektor na RAS Observatory, u Mayhill, NM, U.S.A., 7.2 UT ledna) popisuje velmi difúzní komu o průměru 10" a 2'.2 dlouhý ohon směřující do p.a. 280 deg. V čase 7.3 UT ledna E. C. Beshore (Mt. Lemmon Survey, 1.5-m reflektor) pozoroval ohon do délky téměř 4' v p.a. 285 deg.
K. Kadota (Ageo, Saitama-ken, Japonsko, 0.25-m f/5 reflector, 7.7 UT ledna) kometu pozoroval jako difúzní objekt s velmi slabou centrální kondenzací a slabou komou o průměru 0'.5. Těleso má přímý úzký ohon o délce 5' v
p.a. 280 deg.
Ihned po objevu této komety se kvůli vzhledu spekulovalo o outburstu či rozpadu jádra, proto na ni profesionálové zamířili i několik velkých dalekohledů.
Na základě pozorování provedených 14.1. pomocí Nordic Optical Telescope (2,6 m) na La Palma (J. Licandro; G. P. Tozzi; Tiina Liimets) byl 2" východně od komety objeven sekundární objekt asteroidálního vzhledu. Objekt byl pozorován také pomocí 10.4-m GTC na La Palma.
Objekt byl dále potvrzen 19.1. pozorováním 2.0-m Faulkes Telescope North (101", PA 93° od komety). Střední R-magnituda 20.92. Objekt pravděpodobně jeví variace jasnosti s vysokou amplitudou a s periodou asi 10 min!!!, což by znamenalo velmi rychlou rotaci.
Richard Miles z BAA spekuloval, že pokud je absolutní magnituda 19,8, čili těleso o velikosti 200-400m a rotace s periodou kolem 10,2 min, pak je těleso velmi blízko meze rozpadu, což by mohl byt první případ pozorovaní samovolného rozpadu rychle rotujícího asteroidu...
Následující zpřesněné orbitální elementy (podle MPEC 2010-A78) této komety jsou velmi podobné elementům planetky z hlavního pásu planetek: T = 2009 Nov. 17.248 TT, q = 1.97580 AU, e = 0.13178, Peri. = 125.600 deg, Node = 321.073 deg, i = 5.099 deg (equinox 2000.0), P = 3.43 roku.
J. V. Scotti, Lunar and Planetary Laboratory, oznamuje, že na CCD snímcích není zachycena žádná zřetelná kondenzace kolem jádra. Jedná se o snímky, které pořídil R. S. McMillan na Spacewatch 1.8-m f/2.7 reflektoru v čase 8.2 UT a 12.4 UT ledna. 8. ledna měla kometa velikost komy asi 8" x 11" s ostřejším severním okrajem. Snímku dominuje dlouhý a úzký ohon o délce nejméně 4'.6 směřující do p.a. 279o. Jasná špička ohonu se táhne až do vzdálenosti 0'.34 v p.a. 137o.
D. Jewitt, University of California z Los Angeles a J. Annis a M. Soares-Santos, Fermilab, oznamují pozorování kometyP/2010 A2 z 11. UT a 12 UT ledna s pomocí WYNN 3.5-m teleskopu na Kitt Peaku. Objekt vypadá jako bodové těleso o jasnosti v R oboru 23.0 +/- 0.5 mag. Leží 2".5 +/- 0".5 východně od maxima širokého prachového ohonu. Dále u objektu chybí silná kondenzace a měří více než 5' v délce (viz URL http://www2.ess.ucla.edu/~jewitt/MBC5.html). Detekované jádro má průměr přibližně 150-200m (za předpokladu albeda 0.1), je propojeno s ohonem nerozlišeným světelným mostem. Objekt s poloosou dráhy menší než Jupiter a Tisserandovým parametrem 3.6 se stává pátým známým případem komety z hlavního pásu komet (MBC), ale odlišující se od zbývajících těles MBC ve vnitřním pásu planetek (dráha odpovídajícím tělesům rodiny planetky Flora).
Hlavní pás komet (MBC) je nově objevená třída těles v naší Sluneční soustavě. Jedná se o tělesa, která mají charakteristiky asteroidů a současně fyzikální charakteristiky komet. To znamená, že tato tělesa mají komy a ohony jako komety, ale tzv. Tisserandovy parametry větší než 3, což je charakteristika asteroidů. MBC objevili v r. 1996 Eric Elst a Guido Pizarro v rámci objevu prvního člena asteroidu 1979 OW7, opětovně objeveného jako asteroid 1996 N2. Těleso následně dostalo kometární označení 133P/Elst-Pizarro a stalo se nejlépe studovaným objektem této skupiny. Pro vysvětlení existence těchto těles existuje několik modelů, nejčastěji uváděný je model maďarského astronoma Imre Totha, který předpokládá kolizi dvou malých asteroidů.
Poloha jader komet mimo ohony vypovídá o nedávném impulsu, který těleso P/2010 A2 zasáhl. Jednalo se možná o nějakou srážku mezi dvěma dříve nepozorovanými planetkami, kdy tlak záření způsobil oddělení jádra a ohonu. V tomto scénáři tvoří most mezi jádrem a ohonem velký počet částic pozůstalých po srážce. Most se pozvolna vytrácí. Pro potvrzení této hypotézy jsou naléhavě potřeba další pozorování.
J. Licandro, Instituto de Astrofisica de Canarias; G. P. Tozzi, Istituto Nazionale di Astrofisica, Arcetri; a T. Liimets, Nordic Optical Telescope (NOT) a Tatru Observatory, oznamují, že 5-min R- a V-band expozice pořízené v čase 14.945-14.985 UT ledna s pomocí 2.5-m NOT (+ ALFOSC) potvrzují přítomnost asteroidálního objektu, nacházejícího se 2" východně (a pohybujícího se stejnou rychlostí) od "prachového roje" bez kondenzace označovaného jako P/2010 A2. Samotný prachový objekt dosahuje délky 4' (177000 km ve vzdálenosti komety) a přibližně 5" šířky v p.a. 277o. Podobné informace o vzhledu komety byly přijaty také od ostatních pozorovatelů, včetně R. Havera a L. Buzziho.
(podle IAUC 9105 a 9109 z 7. a 19. 1. 2010 a příspěvku J. Srby v diskusi SMPH připravil DH)